Spoluvlastnictví nemovitosti nebo čehokoli jiného může vzniknout za různých okolností. Přečtěte si, jaké jsou ty nejčastější.
Dvě nebo více osob nabývá jednu věc do společného vlastnictví na základě své dobrovolné vůle. Může se jednat například o společný nákup, ale také o darování.
To se týká například dědického vypořádání, ať už se jedná o dědění podle zákona nebo schválení dědické dohody.
Jedná se například o společenství vlastníků jednotek. Nabyvatel vlastnického práva k jednotce nabývá zároveň také spoluvlastnický podíl na společných prostorech domu a pozemcích tvořících funkční celek s jednotkou. Bytové spoluvlastnictví je upraveno v občanském zákoníku.
(1) Společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.
(2) Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.
SJM je specifickou formou bezpodílového spoluvlastnictví. O této problematice se dozvíte více v samostatném článku Společné jmění manželů.
Existují i další druhy spoluvlastnictví nemovitosti, jako je například podílové. Problém nastává především v situaci, pokud je majetek rozdělen nerovnoměrně, kdy má většinový vlastník větší rozhodovací pravomoci.
Takovým příkladem může být například situace, kdy vlastník s dvěma třetinami hlasů rozhodne o změně způsobu využití nemovitosti. Pokud to menšinovému vlastníkovi dlouhodobě nevyhovuje, může svůj podíl prodat nebo využít službu výkup spoluvlastnického podílu.
Spoluvlastnictví nemovitosti
Vlastníte nemovitost spolu s někým dalším a nevyhovuje vám to? Zajímalo by vás, jak postupovat, když chcete tento druh vlastnictví zrušit?