Znáte aktuální právní úpravu věcných břemen? Víte, co znamená právo služebnosti? Vysvětlíme vám nejen tento pojem, ale i celou problematiku. Také se dozvíte, jaké druhy pozemkové a osobní služebnosti existují.
Služebnost patří mezi tzv. věcná práva. To znamená, že váznou na věci. Přesněji jde o věcná práva k cizí věci. Osoba, která věc nevlastní, k ní získává určitá oprávnění, a vlastník dané věci jí v jejích právech nesmí bránit.
Služebnost může být sjednána na dobu určitou i neurčitou. Vedle služebností občanský zákoník specifikuje také reálná břemena.
Povinný má povinnost něco strpět nebo se něčeho zdržet. Oprávněný má oprávnění toto strpění nebo zdržení požadovat. Na rozdíl od reálného břemene jde o pasivní povinnost.
Služebnost se většinou zřizuje uzavřením smlouvy mezi smluvními stranami (dále také například závětí). Pokud jde o věc evidovanou ve veřejném seznamu, dochází ke vzniku služebnosti až zápisem do tohoto seznamu. Například u nemovitosti vzniká služebnost až zápisem do katastru nemovitostí.
V případě, že se jedná o věc neevidovanou ve veřejném seznamu, vzniká služebnost již na základě smlouvy.
Rozlišuje se služebnosti pozemkové a služebnosti osobní.
Pozemkové služebnosti jsou vázány na konkrétní pozemek. Oprávněným z této služebnosti je pak jakýkoli vlastník pozemku. Přenesení oprávnění ze služebnosti na jiný pozemek není možné.
Tato služebnost znamená, že provozovatel energetické, vodovodní a kanalizační sítě může vést přes cizí pozemek dráty nebo potrubí.
Může jít například o umístění podpěrného trámu na cizím pozemku.
Jde o oprávnění svádět dešťovou vodu na cizí nemovitost.
Zde se naopak jedná o možnost svádět vodu ze sousedovy střechy na svůj pozemek.
Toto právo je sice zařazené pod pozemkové služebnosti, ale je možné ho zřídit také jako osobní služebnost. Jde například o používání cizí studny.
Právo dopravovat se přes cizí pozemek.
Vlastník vodního díla (například přehrady) je oprávněný rozlévat na vašem pozemku vodu v případě povodní.
Oprávněný má právo pást zvířata na služebném pozemku.
Pan Muška je vlastníkem tří pozemků a uvažuje o prodeji dvou z nich. Cesta na pozemek, který chce dále vlastnit, vede přes zbývající dva pozemky. Zatíží tedy tyto dva pozemky služebností cesty a předejde možným komplikacím v podobě bránění přístupu na třetí pozemek. Díky tomu, že je služebnost vázána na pozemky, přechází toto právo i na případné budoucí majitele třetího pozemku.
Osobní služebnosti se zřizují ve prospěch konkrétní osoby a nelze je převést na jinou osobu.
Jde o právo užívat cizí věc pro svou vlastní potřebu a potřebu své domácnosti.
Poživatel má právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci.
Označuje se také jako tzv. právo na bydlení a známé je pod dalšími pojmy jako věcné břemeno bytu nebo služebnost dožití. Toto právo je vázáno na konkrétní osobu a zaniká až s jejím úmrtím. Jde například o situaci, kdy prarodič odkáže vnukovi dům, ale chce v něm dožít.
Paní Nováková daruje svému vnukovi dvoupatrový rodinný dům. V darovací smlouvě je zřízena služebnost opravňující paní Novákovou užívat celé spodní patro domu pro své potřeby. Toto právo je vázáno na osobu paní Novákové a po její smrti automaticky zaniká.
Zákon neuvádí všechny možné typy služebností, které je možné zřídit, ale popisuje nejčastější z nich.
Nemovitosti a věcná břemena
Vznik a zánik věcných břemen, služebností nebo reálných břemen, může nastat hned několika způsoby. Probereme si jeden za druhým.