Jeden dům, byt nebo pozemek může mít více majitelů. Rozlišuje se několik typů podílového a bezpodílového spoluvlastnictví.
Spoluvlastnictví nemovitosti patří mezi nejrozšířenější typ spoluvlastnictví. Konkrétně se jedná o podílové spoluvlastnictví.
Podílové spoluvlastnictví pozemku, bytu i domu vzniká velmi často v důsledku dědického řízení, kdy je nemovitost rozdělena rovnými díly mezi dědice.
Výjimku tvoří SJM, které je specifickou formou bezpodílového vlastnictví. Pokud se manželé rozvedou a do tří let se nedomluví na rozdělení majetku, jde také o podílové spoluvlastnictví.
Na nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví se vztahuje předkupní právo. To je však od 1. 7. 2020 významně omezeno a nově platí pouze v určitých případech. Jednou z možností prodeje pak je výkup podílu domu.
Specifickou formou spoluvlastnictví nemovitosti je ideální polovina. Znamená to, že podíl na nemovitosti je poloviční, ale není přesně stanoveno, komu která polovina patří. Oba spoluvlastníci mají stejné právo nemovitost používat a povinnost starat se o ni a udržovat ji.
Prodej ideální poloviny nemovitosti je komplikovaný, protože je obtížné najít kupce, který by měl zájem o polovinu nemovitosti, která není přesně určená. V projektové dokumentaci ani v mapě není vyznačeno, kdo kterou část vlastní. V katastru nemovitostí je uvedená v části podíl jako ½.
Spoluvlastnictví nemovitosti
Spoluvlastnictví nemovitosti nebo čehokoli jiného může vzniknout za různých okolností. Přečtěte si, jaké jsou ty nejčastější.